5 OTÁZEK A ODPOVĚDÍ O MULTIKULTURNÍM VZTAHU S EGYPŤANEM

23.7. 2018 Barbora Aref 3211x

#ZEŽIVOTAVEGYPTĚ – DÍL 2.

 

Něco málo na úvod:

Slíbila jsem vám, že články z cyklu ze života v Egyptě budu publikovat každé pondělí, bohužel mi to v pondělí 19.3.2018 nevyšlo. V tohle datum jsem měla publikovat nový článek na téma o multikulturním vztahu s Egypťanem. A pokud si nepamatujete první článek z této série, můžete si ho připomenout zde: “ 5 VĚCÍ, KTERÉ MĚ NA EGYPTĚ NEJVÍCE ŠTVOU

Ano, i takhle můžete dopadnout, když se hodíte na egyptský „lážo plážo styl“. To ale neznamená, že jsem se na vás vyflákla. Znamená to, že jsem byla zaneprázdněná více žitím a bytím mimo virtuální realitu. V mezidobí jsem se zúčastnila kurzu potápění, který byl celkem náročný, poté odjela na dva dny na loď, kde nebyl signál, jen hejna delfínů, nádherné ticho a přítomný okamžik s potápěčskými parťáky.  Poté jsem řešila výpověď v práci a odlet do Česka. V Česku jsem se zase soustředila na dodělávání zkoušek, psaní bakalářky, učení na státnice, nebo třeba rekonstrukci bydlení, podnikání a v neposlední řadě na milovanou rodinu a přátelé.

Občas si na sebe „upleteme bič“, slíbíme něco, co poté nejsme schopni splnit a máme výčitky svědomí. Ano, i já měla výčitky svědomí, že jsem článek nestihla napsat, nicméně život je jen jeden a ten je teď a tady. Proto není třeba trápit se tím, co by kdyby. Proto jsem konečně teď a tady našla prostor pro pokračování v cyklu článků #ZeŽivotaVEgyptě.

 

Pojďme tedy na to:

5 OTÁZEK A ODPOVĚDÍ O MULTIKULTURNÍM VZTAHU S EGYPŤANEM

Často se mě lidé ptají s vystrašeným výrazem ve tváři: „To musí být náročné, žít s muslimem, že?“, „Jak to zvládáš, tu jeho mentalitu, ta je asi hodně odlišná, funguje vám to?“, „Nemáš z něho strach?“, „Co když se po svatbě/dítěti/chřipce/rozvodu/smrti/modlitbě/pivě (a já nevím, po čem všem), změní?“

A samozřejmě na spoustu dalších otázek. Tak, jak se mě ptají mí známí, nebo i neznámí, na to, jak funguje multikulturní vztah, tak se mě ptá i spousta žen, které potkaly v Egyptě muže svých snů a neví, co mohou od vztahu s Egypťanem očekávat.

V tomto článku se budu snažit odpovědět na 5 nejčastějších otázek o multikulturním vztahu obecně. Jsou to také témata, která mně samotné přijdou jako nejdůležitější a do textu budu prolínat i informace z mého vztahu s Egypťanem. Budu se snažit popsat i mnohem víc, aby byl článek přínosem jak pro lidi, kteří jen zpovzdálí sledují a pozorují multikulturní vztahy a zajímá je, zda to vůbec může fungovat, tak také pro lidi, kteří se do nějakého multikulturního vztahu dostali, nebo o něm přemýšlejí a chtějí vědět více

UPOZORNĚNÍ: Většina informací jsou mé osobní poznatky, zkušenosti, vypozorovaná fakta, prožité situace, přesvědčení a životní postoje. Samozřejmě tohle nelze aplikovat na všechny vztahy a lidi, neb každý jsme originálním stvořením. Vezměte si z celého článku přesně ty informace, které potřebujete, které s vámi rezonují a s těmi pracujte, zbytek můžete s klidem uklidit do mozkového koše.

 

1. OTÁZKA: Může multikulturní vztah fungovat?

Ano, může. Co je ale v multikulturním vztahu základním stavebním kamenem? Kromě lásky, respektu a tolerance je to jako v každém „normálním“ vztahu KOMUNIKACE, jazyk, kontakt.

Ať chcete nebo ne, je to tak.

Pokud si chcete ve vztahu rozumět, musíte si rozumět!

Měli byste vědět, jak se váš protějšek vyjadřuje, co říká, jaký vlastně doopravdy je! Ano, spoustu věcí vyčteme z jazyka těla, nebo vycítíme z řeči duše. Samozřejmě mezi sebou nekomunikujeme jen řečí, ale ta tvoří nedílnou a podstatnou část naší komunikace a zatím je tato forma všude na světě nejvíc využívaná! Nacítit se na člověka je nesmírně důležité, ale vědět, zdali je váš protějšek vzdělaný a vyjadřuje se jako slušný člověk, anebo je vulgární a nevyjadřuje se zrovna hezky je stejně důležité v nemultikulturních vztazích tak jako v těch multikulturních.

Vyjádřit své pocity, vyjádřit své hodnoty, přesvědčení, popsat to, co chceme, kdo jsme, vyprávět partnerovi příběhy z dětství, společně se zasmát a sdílet smysl pro humor, umět říct ano a ne…..k tomu všemu používáme řeč!

Proto je důležité, abyste se uměli domluvit – je jedno jestli arabsky, česky, italsky, rusky, německy či anglicky, ale prostě se umět domluvit!

Ruku v ruce s komunikací jde kontakt. Osobní kontakt je nesmírně důležitý. Přes obrazovku telefonu či monitoru, přes sdílené fotky a Google překladač člověka prostě nepoznáte. Potřebujete člověka poznat v různých životních situacích a vidět, cítit, slyšet jak na ně reaguje!

My s Arefem se dorozumíváme anglicky, oba dva jsme celý svůj život angličtinu studovali (pravda, on má 18 let náskok, takže se mnohdy dokáže vyjádřit lépe, než já), oba dva používáme angličtinu dnes a denně nejen ke komunikaci mezi sebou, ale i v práci a dalších oblastech. Zároveň se učím arabsky a v porovnání s tím, jak se on učí česky,  je to i poměrně intenzivní. Většinou rozumím o čem se s kým baví, jak se vyjadřuje a každý den se naučím několik nových slovíček a rozšiřuji tak svoji slovní zásobu. S Egypťany se vždy snažím dorozumět arabsky a učit se od nich, chápat jejich formy vyjadřování a poznávat, jací jsou to lidé. 

To, že se učím arabsky beru za samozřejmost – chci tomu člověku porozumět, chci znát jeho řeč – jeho součást a dokázat se vyjádřit tak, aby cítil sílu mých slov a pocitů. Sama osobně už angličtinu cítím – tím, že jsem žila v Anglii, jsem si svůj mozek naprogramovala i na verzi v angličtině a tak pokud nejsem v ČR, v angličtině přemýšlím a tak plně prociťuji to, co říkám. Stále je pro mě ale jednodušší vyslovit „I love you“ než „Miluji Tě“, protože s naší mateřskou řečí si v sobě zároveň neseme spoustu pocitů, programů a vnitřních nastavení. Někdy naopak nedokážu přesně popsat svoje nitro, protože pro to nenacházím v angličtině slovní zásobu. 

Proto pokud vy anebo váš protějšek nemáte alespoň jednu společnou řeč, ve které byste se dokázali celkem slušně domluvit, je velká pravděpodobnost, že se vlastně nikdy pořádně nepoznáte. A to je přeci škoda. V tomto případě se zde totiž naskytuje i prostor pro zkreslování, domněnky a vytváření si iluzí o vašem protějšku. Prostě si jeho osobnost, jeho reálnou podobu přizpůsobíte na základě svých domněnek a na základě té svojí vnitřní reality a přehlížíte jeho reálnou podobu, to jaký doopravdy je, protože to jednoduše nevíte, nevidíte, nerozumíte tomu!

Uznávám – někdy to může být velká výhoda – třeba když se hádáte, tak kolikrát řeknete slova, kterým ten druhý nerozumí, nebo svůj hněv nedokážete v jiném jazyce vyjádřit tak ostře jako ve svém mateřském. V multikulturním vztahu se tak mnohé vyřčené věci tolerují více, než kdyby byly vyřčeny v našich mateřských jazycích. Proč? Protože se nás vnitřně tolik nedotýkají. S cizím jazykem v sobě někdy nemáme ony zmíněné programy a pocity a tak se na nevědomé úrovni u nás vevnitř nespouštějí různé automatické reakce.  

Většinou je to ale velká nevýhoda a v okamžiku, kdy se naučíte společný jazyk můžete přijít na to, že je vedle vás někdo, koho jste předtím viděli jinak!

V každém multikulturním vztahu bude vždy takový malý obláček tajemna. Takový obláček neznámého – tento obláček může být skvělým a zajímavým zpestřením, zábavou pro vztah. Může se ale změnit ve velkou bouřku, která jednoho dne může všechno zničit.

2. OTÁZKA: Multikulturní vztah, vězení nebo svoboda?

Tak jako každý vztah, tak i ten multikulturní může být zdravou půdou pro náš růst, rozvoj a štěstí anebo nezdravým prostředím, který se může stát našim vězením a místem, kde nebudeme moci dýchat.

Jak se to jen může stát, že se žena octne v zajetí svého muže? Jsou opravdu všichni Egypťani tak suroví a zavírají své ženy po svatbě do sklepů? Opravdu se ve vztahu s Egypťanem musí stát žena muslimkou a zahalovat se? Opravdu si musí vzít Egypťana po měsíční známosti –  je to důkaz, že to myslí vážně? Co když chce jen peníze?

Těch otázek jsou miliony, těch příběhů jsou statisíce, těch odpovědí je nespočet, protože každý máme tu svou odpověď na základě vlastní zkušenosti!

ŽENY! Ač se vám to bude možná zdát divné, teď budu promlouvat hlavně k VÁM!

To, zda se octnete v nějakém vztahu ve vězení anebo bude pro vás slovo vztah synonymem pro svobodu totiž záleží prostě a jen na VÁS! Ano, není to ani tak o tom, jací jsou muži – ti jsou každý jiný. Ale je to o tom, jaké máte své vnitřní nastavení. Jak se máte ráda, zda žijete v roli oběti –  ublížené, ukřivděné chudinky, nebo v roli silné ženy, která přijímá svůj život a zkušenosti, takové jaké jsou, učí se z nich, chápe jejich poselství a roste. Je to o tom, jaké lidi do svého života na základě energie, kterou vysíláte, přitahujete. Je to o tom, zda jste zakotvená pevně sama v sobě a přebíráte plnou zodpovědnost za svůj život!

Každý den od vás dostávám e-maily a mnohdy s velice podobnými scénáři: „Byla jsem na dovolené s partnerem, se kterým jsme spolu byli 10 let, na pláži jsem potkala šarmantního, skvělého, usměvavého Egypťana, který mi ukázal opět, co je to cítit, co je to láska, pozornost a péče“.

  • Ten Egypťan se vám může jevit jako princ na bílém koni, ale věřte, jediný princ na bílém koni jste pro vás VY SAMA. To, že vám váš partner nedodával ve vztahu 10 let, to, co vám dodal Egypťan na jedné dovolené je naprosto pochopitelné, ale za to nemůže jen váš partner, za to můžete i vy. I v tomto případě byl pro vás vztah vězením, byla jste uvězněná ve svém strachu a nemohla jste odejít. Egypťan vám dodal odvahu a sílu ALE – u vás vnitřně se vůbec nic nezměnilo! Vy jste akorát změnila herce ve svém životním představení, ale sama jste nepředělala scénář! Tak jak jste spadla do vězení se svým minulým partnerem, tak do něj můžete a pravděpodobně spadnete i s novým. Pokud jste v nějakém vztahu – ať je kulturní či nekulturní, či multikulturní nešťastná, tak si to vědomě vybíráte! Jediný proces, jak se stát šťastnou je to ZMĚNIT! Nikdo, ani Egypťan na dovolené to za vás neudělá. Většinou to z vás prostě jen vycítí a po pár týdnech psaní si napíše o peníze, bohužel to tak je.
  • Lásku, cítění, péči – tu nikdy nehledejte zvenku, stanete se tak jednoduše ZÁVISLÁ! Závislá na těchto pocitech, které vám protějšek dodává. A to je velice nebezpečná hra! Nenechte se stáhnout do citových pastí. MILUJTE SE, CIŤTE, ŽIJTE, PROŽÍVEJTE, PEČUJTE O SEBE SAMA! A poté teprve budete mít příležitost poznat člověka, který bude kráčet vedle vás. Člověka, který to bude mít vnitřně nastavené stejně jako VY a nebude s vámi hrát hru na kočku a myš, na výhru a prohru, na nabídku a poptávku (dám ti pocit, dáš mi peníze). Člověka, který pro vás bude „ten pravý“ a je jedno, jestli to bude Egypťan, Čech nebo Ital.

Jestli pro vás bude vztah vězením anebo svobodou je jen na VÁS a je jedno, jestli je multikulturní anebo ne! Je pravda, že se občas v multikulturním vztahu musíme některým věcem přizpůsobit, musíme být více tolerantní k rozdílnosti kultur, pro to, aby mohl fungovat. To ale neznamená, že se máme OBĚTOVAT a ZTRÁCET SAMY SEBE, vzdát se svých koníčků, své rodiny a přátel, svých hodnot a svého života.

Nebojte se v jakémkoliv vztahu říct NE!

Pokud:

  • se nechcete stát muslimkou, tak se jí jednoduše NEstávejte! Víra je naše nejniternější přesvědčení, nikdo nám ji nemůže nakázat a nikdo po nás nemůže chtít, abychom se staly něčím/někým, čím/kým nejsme – to není DŮKAZ LÁSKY. To je důkaz toho, že vás protějšek jednoduše nerespektuje takovou, jaká jste a to čemu (ne) věříte. Copak vy snad Egypťana žádáte, aby se z něj stal ateista? Asi těžko, prostě ho přijímáte takového, jaký je!
  • se nechcete zahalovat, tak se NEzahalujte! Nikdo vám nemůže nařizovat, co nosit. Ani váš partner a ani Bůh – ten kdyby chtěl, tak nás přeci stvoří s burkou přes obličej rovnou! Ano, pokud chcete žít v Egyptě, tak se bude slušet své oblékání občas přizpůsobit situaci – asi těžko si vyjedete na výlet do Asuánu v minisukni a tílku s výstřihem. Upravit svůj šatník můžete s respektem k situacím a místu, ne ale pro to, aby byl váš partner šťastný, že jdete ven zahalená!
  • se nechcete vdávat po měsíční známosti, tak to prostě NEdělejte! Vysvětlete partnerovi, že je naše kultura jiná, že se chcete nejdříve poznat a poté se rozhodnete zda do sňatku půjdete, nebo ne. Ano, pro Egypťany je sňatek důležitý, de-facto v jejich společnosti neexistuje výraz „můj přítel/moje přítelkyně“, existuje jen „snoubenec/snoubenka anebo manžel/manželka“. Ale i přesto to lze zařídit a můžete partnera nejdříve poznat, než se vdáte. Vždyť vdát se – vDÁT SE, je pro nás ženy jeden z nejsilnějších aktů a měl by být dobře promyšlen. Pokud to váš protějšek nerespektuje a za každou cenu na vás bude tlačit, tak nerespektuje ani vás. Vždy je to o nalezení vzájemného kompromisu. Je to o respektu k rozdílným zvyklostem a ty musí brát v potaz i ten druhý.

Stát se, že potkáte člověka, který se dokáže přetvařovat a po svatbě nebo po dětech, nebo prostě později se začne měnit, je možné. To se stává i nám v Česku. V životě se může stát cokoliv, můžeme propadnout různým závislostem, může se naše nastavení v mozku změnit, můžeme onemocnět, prostě to riziko tam je v každém vztahu – život je dynamický. Nikdy nic není stabilní a na 100 %.

Jediný na koho se můžete v životě vždy spolehnout jste pouze a jen vy sami!

Předcházet nešťastným příběhům a zlomeným srdcím se mnohdy ale dá. Všechno se DÁ! Je to jen na nás!

Teď ale trošku toho pozitivního:

  • s respektem, láskou a úctou může být multikulturní vztah neskutečnou jízdou! Můžete společně tvořit, stavět a budovat – multikulturní vztah si práci na něm sám tak nějak vyžaduje! Budete moci poznávat dva světy, dvě odlišné kultury, můžete se od sebe navzájem učit a inspirovat a vzít si ze svých odlišností navzájem to nejlepší!
  • v multikulturním vztahu budete mít většinu věcí tak nějak dvakrát – budete mít dva domovy, dvě řeči, dvě kultury, můžete mít dvě svatby, budete mít dvojnásobnou porci inspirace na vaření – život se tak může stát pěkně pestrobarevným a spojením toho nejlepšího z obou kultur se z vás může stát neporazitelný životní tým! Jen pozor, aby váš Egypťan neměl třeba dvě manželky 😀
  • děti – budou mít od malička prostor poznávat dva světy, budou multi-lingvistické, budou světu otevřené a tolerantní – samozřejmě pokud jim tohle vše jako rodiče dovolíte!

 

3. OTÁZKA: Proč evropské ženy často podléhají Egypťanům a evropští muži je nesnášejí?

Trošku ošemetné téma jsem si na sebe upletla, ale ráda bych se k němu vyjádřila! Jak je možné, že tolik Evropanek propadne lásce v Egyptě? A proč je většina mužů v Evropě nesnáší? No, přesně za tohle!

My ženy jsme velice citlivá stvoření, jsme emotivní a cyklické. Jakou to má ale spojitost s Egypťany? Egypťani jsou obecně více emotivní, než muži v Evropě. Od malička maminky našim mužům říkaly: „Velcí chlapi nebrečí“, „Tohle velcí chlapi nedělají“. Zde v Egyptě matky svoji svobodnou, občas až laxní výchovou/nevýchovou, dávají svým dětem od malička prostor projevovat své emoce, své pocity – a většinou dost nahlas!

Egypťani tak většinou nemají problém se sebevyjadřováním a sebevědomím. Nehrají si na drsňáky, oni prostě věří, že takoví jsou. Většinou pevně věří sami v sebe ale zároveň dávají svým emocím průchod, vyjadřují své pocity a tím, jak v sebe věří, si nepřipadají zranitelní v projevování svého nitra. Jsou více „nacítění“ a to je nám ženám velice blízké. Egypťani jsou také velice komunikativní, prostě ukecání – mají potřebu o všem mluvit (samozřejmě ale narazíte na Egypťany uzavřené, kteří takoví nejsou, vše je koneckonců individuální otázkou) a to nám ženám sedí. My ženy (některé) rády věci do detailů rozebíráme a mluvíme o nich. Egypťani to mají většinou stejně.

Orientace na rodinu – ta je v Egyptě nepochybná. Rodina je základ a Egypťani mají silný smysl pro rodinu a o rodinu se starají. Mají děti rádi a věnují se jim. Rádi s dětmi tráví čas a občas si můžete všimnout, že i oni sami jsou někdy takové velké děti. Svoje vnitřní dítě nepopírají, berou ho jako svoji součást.

To vše je dané také systémem a životním stylem, ne jen kulturou či národností. Samotný systém nás v dnešní době tlačí k tomu, abychom měli děti co nejpozději a abychom jich měli co nejméně. Muži se nechtějí vázat, rádi si užívají života a nechtějí si v mladém věku ani představit starost o rodinu. I do Egypta se tento trend promítá, ale stále je zde model: „poznání-svatba-dítě“ v o moc kratší  časové posloupnosti než u nás. A my ženy tohle prostě potřebujeme – chceme budovat zázemí, tvořit domov a starat se o naši rodinu, máme to v sobě zakódované.

4.OTÁZKA: Moje rodina nesouhlasí s mým vztahem, okolí mě odsuzuje, co s tím?

RODINA

Často mi píšete, že vás okolí odsuzuje, že rodina nesouhlasí s multikulturním vztahem, že jste v tom sama! Chápu to, rozumím tomu, prošla jsem si tím!

Neznamená to, že vás rodina nemá ráda! Naopak – rádi vás mají, ale mají o vás strach! Strach, že se vám stane něco špatného, strach, že o vás přijdou! Strach je v tomto případě vlastně takovou pokroucenou formou lásky! Dejte jim příležitost mít strach, chtějí ho mít, ať ho mají, zvolili si ho! Ale nedávejte jim příležitost, aby vás jejich strach zasahoval a ovlivňoval! Raději jim dejte příležitost poznat, že víte, co děláte, že jste pevně sama v sobě, že jste rozhodnutá a silná. Dejte jim příležitost poznat vašeho partnera a to, pro co jste se vlastně rozhodla! Jejich strach je opodstatněný, je to strach z neznáma. Učiňte z neznáma ZNÁMÉ. 

Netvořte další propasti, ale přes ty stávající raději stavějte mosty!

Hovořte se svoji rodinou, vysvětlujte, ukazujte jim fotky, sdílejte s nimi! Nebojte se jim ukázat, co prožíváte a jak se cítíte! Nestyďte se za to, co vás v životě potkalo – ať to dopadne jakkoliv. Ukažte jim, že jste šťastná! Ukažte jim, jaký máte s partnerem vztah! Ano, nikomu se sice nemusíte zpovídat a ospravedlňovat svoje rozhodnutí a přesvědčovat, že tenhle je pro vás TEN PRAVÝ.

Je to ale o komunikaci! Neztrácejte zbytečně své nejbližší! To je totiž to, čeho se oni bojí! Že na ně zapomenete, že je opustíte, že utečete a už se nikdy nevrátíte! Pokud svoji rodinu milujete a i oni vás, tak najdete společnou řeč a vzájemné pochopení.

Všechno chce svůj čas, ale věřte mi, že i nemožné se stává možným!

Také jsem si kdysi nedokázala představit, že moje rodina přijme Arefa! O dva roky později seděl u stolu, babička mu uvařila guláš a děda si s ním dával po štamprlkách slivovice!

Největší chybu, kterou můžete udělat, je na svoji rodinu zanevřít, uzavřít se, naštvat se na ně za to, že vás nepodporují, nechápou a odcizit se!

Oni vás NEMUSÍ CHÁPAT A ANI PODPOROVAT! Oni prostě jsou vaše rodina! Pokud cítíte potřebu pochopení  a podpory zvenčí, tak si možná sama nejste jistá tím, co děláte. Já jsem od své rodiny ze začátku podporu neměla, vždyť většina z nich ani nevěděla, že už rok žiji v Egyptě, ale věděla jsem přesně, co dělám!

K tomuhle tématu bych ještě speciálně chtěla vypíchnout téma MAMINKY a dcery! Maminky na nás mnohdy mohou být závislé. Maminky z nás mají kamarádky a někdy řídí naše životy tak, aby to odpovídalo jejich potřebám a představám. Maminky jsou osoby, kterým nejvíce důvěřujeme a tak toho mnohdy mohou nevědomky zneužívat k manipulaci. Nedopusťte, abyste žily život vašich maminek! Ony jsou zodpovědné samy za sebe, za svůj vztah s tatínkem, za svůj život a vy s tím nemáte nic společného – jen to, že vás vaše maminka porodila a dala vaší duši tak příležitost k tomu, abyste mohly prožívat život tak, jak vy samy chcete! Ano, buďme maminkám s hlubokou úctou a láskou vděčné, ale i s respektem k nim samotným nepřebírejme jejich zodpovědnost za jejich život!  

I my si s maminkou prošly různými stádii vývoje našeho vztahu. S mým vztahem s Arefem nesouhlasila, ale respektovala ho. Ani jedna jsme na sebe nezanevřely a po 2 letech se stalo neuvěřitelné – navštívila nás v Egyptě a dokonce jsme spolu šly i do mešity! Egypt si zamilovala a letos přijede za pár dní znovu! No a mí úžasní přátelé? Ty jsou tady na moje narozeniny každý rok 😉

 

OKOLÍ

Co se týká okolí tak to vás nemusí až tak moc zajímat. Je sice hezké, když vás má okolí rádo a mluví o vás hezky, ale k čemu to je, když je to pod podmínkou toho, že nemůžete být sami sebou a tím, kým být chcete? Buď vás okolí přijme takového/takovou jací jste – se svými slabými i silnými stránkami, se svými šťastnými i nešťastnými rozhodnutími, anebo vás nepřijme. Jedno je ale jisté – je to rozhodnutí toho samotného OKOLÍ!

Nemáte v rukou kouzelnou hůlku, kterou byste mávli a najednou by vás všichni milovali a souhlasili s tím, co děláte. Lidi jsou různí, mají různé myšlení, představy o životě – respektujte i to, že třeba nerespektují skutečnost, pro kterou jste se v životě rozhodli. Nikomu nic nevyčítejte a od nikoho nic neočekávejte – prostě buďte sami sebou a ten, kdo má být ve vašem životě, tam bude. Kdo nemá, tak vytvoří prostor pro ty „správné“ lidi – správné pro vás, kteří budou mít podobné vnitřní rozpoložení, které s vámi bude rezonovat!

 

5.OTÁZKA: Multikulturní vztah mi nesedí, ale bojím se rozejít, co mám dělat?

Může se to stát a taky se to stává. Stává se to nám všem a všude na světě. A co? To, že třeba přijdeme na to, že se protějšek přetvářel, že nám nakonec nesedí, že má jiné zájmy, že náš vztah nemá smysl, že začneme cítit, že ten pravý na nás ještě někde čeká, že mě nemiluje, že ho nemiluji. Těch důvodů, proč se lidé rozcházejí jsou miliony. Jenže teď nastává trošku dilema.

Vy jste věřila, že váš Mohamed je jiný, že mu nejde o peníze, že vás miluje, odstěhovala jste se, přestříhla jste veškeré kontakty s rodinou a přáteli, obětovala jste se mu a on vás podrazil. Teď přeci nemůžete celému světu přiznat, že „měli pravdu“, „že to bylo jasné“, „že jste byla naivní a hloupá“.

Je to těžká situace –  přiznat, že tenhle vztah nevyšel a přitom jste do toho daly vše. JENŽE! Krach vztahu je krach vztahu – odporsťte se od všech okolností proč ten vztah skončil – z těch byste se měla jen vy sama poučit a použít je k seberealizaci a sebe-porozumění.

Berte to jako dar – tento neúspěch vám otevřel bránu k novému úspěchu. NENÍ TO SELHÁNÍ, JE TO POZNÁNÍ.

Nikdy nevíte s kým budete nebo nebudete do konce života! Pravděpodobnost, že s někým budete do konce života je malá v jakémkoliv vztahu, ale stát se to může, ale nespoléhejte na výroky typu: „NIKDY bych to neudělal“, „budeme spolu NAPOŘÁD“, „NAVŽDY tě budu milovat“. Jsou to slova, která mnohdy sami nemůžeme ovlivnit. Nic není jisté a napořád.

A proto, i když jdete do jakékoliv vztahu a i do multikulturního, tak to neberte jako definitivní a konečnou věc. Neberte to NAPOŘÁD. Jak jsem psala výše, zůstaňte v kontaktu se svoji rodinou i přáteli. Ukažte jim a hlavně i sama sobě, že ten vztah berete jako zkušenost, jako životní fázi, která buď skončí brzy anebo bude pokračovat dlouho. To ale pokaždé není závislé jen na nás!

Pokud jste se tak ocitla v situaci, kdy jste nešťastná ve vztahu, ale nemůžete z něj odejít, protože se bojíte dalšího odsouzení společnosti, tak jste odsoudila sama sebe – k tomu, že nežijete svůj život. Zradila a zklamala jste sama sebe! To, co si myslí okolí, je opravdu jedno, oni na to stejně zapomenou, není to jejich život. To, jestli jste ale upřímná sama k sobě a jste šťastná JEDNO NENÍ! A vaše JÁ vám to bude připomínat každý den! 

Nebojte se říct NE! A odejít z jakékoliv nefunkčního vztahu! Není pro nás zdravé setrvávat v nefunkčním prostředí a na světě na nás čeká nespočet nových duší, které mohou být našimi „soulmates“!

Nikdy nikoho nemůžeme zklamat nebo zradit, jen sami svoji duši!

 

Děkuji vám, že jste dočetli až sem! Téma multikulturních vztahů je velice kontroverzní, jak vím z vlastních zkušeností, tak vyvolává velké diskuze, protože každý máme jiné zkušenosti a jiné názory! V případě komentářů bych vás ráda požádala o slušnost a respekt!

Doufám, že se vám čtení líbilo. Že jsem vám opět poodkryla kousek mého života v Egyptě, mých zkušeností a mě samotné!

Maa Salama a budu ráda když se vydáte:

Barbora Aref
Jsem "barevná" žena, která žije svůj obyčejný život neobyčejným způsobem. Ukazuji lidem, že svět není černobílý a že multikulturní vztahy jsou normální. Pomáhám a otevírám své srdce těm, kteří se zajímají o jinou kulturu, o život v Egyptě, o vztahy, cestování a potřebují získat cenné informace, které na Wikipedii nenajdou. Otevírám dveře poznání do světa, který se nám zdá být neznámý a vzdálený... Více o mně se můžete dozvědět zde>>
Komentáře