5 žen, 10 otázek, 50 odpovědí na život v Egyptě

Život v Česku je nám tak nějak známý. Život v Evropě, ve Spojeném království nebo v zemích, kde žijí lidé „naší barvy“ už nám taky není nijak cizí.

Co je nám ale cizí je téma, které je v dnešní době na denním pořádku a to konkrétně arabská kultura, muslimové. Život s Arabem nebo v arabské zemi se dnes většinou trestá při nejmenším tak, že vás rodina a přátelé odepíšou a ve společnosti se na vás lidé dívají „skrze“ prsty.

Pro zajímavost si můžete přečíst můj článek: 5 nejčastějších otázek, když se svěřím, že žiju s Egypťanem aneb jak začít milovat svá rozhodnutí!

Jaké to ale doopravdy je žít v arabské > islámské > egyptské kultuře? Proč se ženy stěhují do Egypta? Trpí zde? A omezuje je tamní kultura?

egypt-11043_960_720

Přináším vám rozhovor s 5 ženami, které se rozhodly pro život v Egyptě. Je to rozhovor otevřený, zajímavý, plný rozmanitých zkušeností a názorů. Je to rozhovor, který vám ukáže, že osobní zkušenost je to, co má vytvářet naše osobní postoje a názory.

Některé věci o postavení žen v Egyptě se můžete dočíst i ve článku: Jak to chodí v Egyptě aneb 4 otázky a odpovědi na postavení žen v této zemi.

Některé ženy si nepřály být jmenovány. Níže najdete 10 otázek, které se u každého rozhovoru nebudou opakovat, ale odpovědi budou očíslované.

Otázky:

  1. Jak dlouho žiješ v Egyptě?
  2. Proč jsi se rozhodla pro život v této zemi?
  3. Pokud kvůli manželovi: Kde a jak jsi se se svým mužem potkala?
  4. Je muslim? Jestli ano, tak konvertovala jsi i ty k islámu? Nutil tě k tomu tvůj přítel/manžel? Nebo jak to probíhalo? Sama jsi se rozhodla?
  5. Cítíš se v Egyptě bezpečně?
  6. Máš pocit, že tě jako ženu omezuje islám v Egyptě? Jestli ano, proč?
  7. Připadá ti, že jsi jako žena v Egyptě utlačovaná či méněcenná? Jestli ano, proč?
  8. Co máš na Egyptě nejvíce ráda a co naopak nejméně?
  9. Lituješ svého rozhodnutí o životě a zkušenosti s Egyptem?
  10. Co bys vzkázala ženám, které se zamilovali do Egypťana a nebo jsou ve vztahu s Egypťanem?

          brazil-1020924__340

 1. Odpovídá Nane, Brazilka žijící v Káhiře

1. Žiji v Egyptě skoro 2 roky a mám v plánu v tom pokračovat.

2. Rozhodla jsem se pro život v Egyptě, protože mě vždycky fascinovala jeho historie. Také jsem zde byla 2x na pracovní stáži.

3. Nejsem vdaná, ale mám přítele, kterého jsem potkala až poté, co jsem přijela do Káhiry a začala zde hledat práci, takže jsem se do Egypta jednoznačně nestěhovala kvůli němu.

4. Ano, přítel je muslim. Já muslimka nejsem a nemám v plánu konvertovat. Zastávám názor, že není třeba konverze k žádnému náboženství, protože vztah mezi tebou a Bohem by měl být jen mezi tebou a Bohem. Ne, můj přítel se mnou nikdy o mé konverzi nemluvil – jeho mysl je velice otevřená a tak stejně i myšlení celé jeho rodiny. Můj přítel mě respektuje se všemi mými odlišnostmi a jednoduše mě přijímá takovou, jaká jsem.

5. Cítím se zde bezpečně ale to také díky tomu, že vím, jak zde co chodí a jak se s místním všedním životem vypořádat. Jednou jsem byla skoro unesená, ale nikdy jsem se necítila vystrašeně, protože jsem poměrně odolná 🙂

ipanema-beach-99388__340

6. Ano, občas cítím omezení, ale vůbec ne kvůli islámu, nýbrž kvůli kultuře jako takové.

7. Ne, nikdy jsem se necítila ani utlačovaná a ani méněcenná – naopak, jakmile se člověk naučí, jak určité situace řešit, tak je to vlastně celkem silná pozice – být ženou v Egyptě.

8. Mám ráda zdejší lidi a mé přátelé. Také mě moc těší, že jsem v zemi, kde jsem na blízku historii a tak ji mohu poznávat. Nemám ráda, že je někdy omezovaná moje svoboda – tím myslím na příklad, že se nemůžu se svým přítelem líbat a objímat na ulici, nebo že v některých oblastech nemůžu nosit oblečení, jaké bych chtěla. Někdy mi to prostě leze na nervy ale po většinu času jsem s tím smířená a respektuji to.

9. Vůbec nelituji a ani nikdy nebudu! Bylo to to nejlepší rozhodnutí v mém životě, které jsem mohla učinit.

10. Hmm, hodně štěstí! Dejte si pozor na hrubé zacházení – může vás to potkat! Egypťani jsou velice romantičtí ale také hodně žárliví a někdy se chovají hrubě. Ale myslím si, že pokud se dva lidé opravdu milují, vždy mohou najít společnou cestu.


           czech-republic-1500647__340

2. Odpovídá Češka žijící v Káhiře

1.V Egyptě žiji 10 let.

2. Rozhodla jsem se žít v Egyptě kvůli manželovi, měl zde finančně lepší práci než já v ČR.

3. Manžela jsem potkala během své dovolené v Egyptě. Potkali jsme se v hotelu, ve kterém jsem původně vůbec neměla být ubytovaná, pro vysvětlení: Pro mě cestovka nenašla po příletu do Hurghady místo v předplaceném 4* hotelu (bylo to před 10 lety a turistický ruch v Egyptě byl tenkrát na vyšší úrovni) a tak mne ubytovali v jednom z nejlepších 5*, kde nebyla plná kapacita.

4. Manžel je muslim. Já sama jsem konvertovala zhruba po 2 letech manželství a to sama ze svého rozhodnutí, manžel mne nenutil. Ke konverzi jsem se rozhodla z jiných než náboženských důvodů. Pro vysvětlení dodávám, že Egypt neakceptuje status „bez vyznání“ a do veškerých formulářů a žádostí (žádost o rezidenční vízum, legalizace manželské smlouvy, formulář pro zaměstnavatele atd.) je nutné vypsat příslušnost k nějaké víře.

5. V Egyptě se cítím naprosto bezpečně, v letech před revolucí dokonce daleko bezpečněji než v ČR. Nejméně bezpečně jsem se cítila během období Morsího, to je naštěstí za námi a i v současné situaci se cítím stále bezpečně. Velmi mne mrzí nynější mediální hon a šíření cílené paniky v médiích proti Egyptu, to je vysloveně zavádějící, účelové a velmi daleko od pravdy.

prague-night-689897__340

6. Islám jako takový mne v Egyptě neomezuje, naopak je leckdy výhoda mít např. zvláštní frontu pro ženy (žena stát ve smíšené frontě s muži smí, muži ale do ženské fronty nesmí). Co mne občas omezuje, je to, co si někteří Egypťané o islámu „myslí“ bez bližší znalosti věci. Vadí mi organizované a naoko zveličované náboženství, škatulkování lidí podle víry a např. dělení rodinného práva podle příslušnosti k náboženství – to je z mého pohledu obrovská diskriminace a v konečném důsledku uplatňování tohoto práva v praxi skutečně dochází k omezování ženských práv. Do podobné situace jsem se ale naštěstí zatím nedostala. Ano, rodinné právo postavené na náboženských regulích islámu podle mého názoru skutečně ženy omezuje, viz. možnost mnohoženství, jednodušší proces rozvodu ze strany manžela oproti možnosti manželky, nerovný podíl dědictví synu a dcer (synové dědí dvojnásobek podílu dcer), nerovný podíl dědictví muslimské vs. křesťanské manželky

7. Ja osobně jakékoliv utlačování nebo snahy o méněcennost nikomu nedovoluji, to se vždy „utlačovatel“ rychle dovtípí na policejní stanici. Je pravda, že velké procento Egypťanů nepovažuje ženy za sobě rovné, o tom svědčí např. i neskutečná epidemie obtěžování na ulicích/po telefonu atd., tohle jsem nezažila opravdu nikde jinde na světě. Větší část tohoto nerovného přístupu pochází ale z tradic a celkové arabské kultury, menší část z náboženství. Na druhé straně ale musím říci, že tohoto nerovného přístupu k ženám se dá velmi často a dobře využít ve prospěch ženy. Např. pokud se žena připlete do dopravní nehody s mužem, většinou nad tím chlapi mávnou rukou a dál se to neřeší; ve spoustě situací s muži se dá jednoduše zahrát „slabá žena“ a hned jdou věci rychleji. Takže záleží, jak se k tomu člověk postaví, zda chce být za oběť nebo za královnu 🙂

8. Na Egyptě mám ráda např. to, že pokud člověk potřebuje, sežene pomoc rychleji a ochotněji než v ČR. Dám příklad – šla jsem do práce, zakopla, spadla, notebook mi odletěl do silnice…okamžitě jsem měla vedle sebe 3 osoby, z nichž 2 mi pomohly vstát a třetí mi přinesla notebook. Stát se to v ČR, tak než bych se sama zvedla, tak by mi ten notebook někdo ukradl. Další věc, která na mě zapůsobila, byla poctivost nálezců. 2x se mi podařilo nechat v obchodě ve zkušební kabince velmi drahý prsten a pokaždé mi ho později na pokladně vrátili. Totéž se stalo mojí kamarádce. Další skvělá věc je, že lékárny jsou doslova na každém rohu, většina je otevřena 24 hodin denně a poskytují téměř bezplatnou dovážkovou službu. No a co nemám ráda, toho bude teď asi víc, protože momentálně procházím jakousi expat-krizí: vadí mi špína a znečištěné ovzduší/voda a celkový ignorantský přístup Egypťanů k tomuhle problému; vadí mi převládající přílišné horko, chybí mi déšť a střídaní ročních období; vadí mi všeobecná neprofesionálnost a diletantství čehokoliv v Egyptě; vadí mi, že za stejnou kvalitu musím platit 2-3x více než v ČR (pokud to vůbec seženu); vadí mi, že většina lidí naprosto ztratila pocit uspokojení z dobře vykonané práce a většinou všechno odfláknou; vadí mi nezodpovědnost na silnicích a více.

9. Zkušenosti s Egyptem rozhodně nelituji, jiná země člověku vždycky rozšíří obzory. Ale je pravda, že kdybych se měla znovu rozhodnout jít do Egypta za současné situace (po revoluci), asi bych hodně přemýšlela a možná nešla. Já jsem se stěhovala do Egypta za úplně jiné situace, před revolucí byl Egypt úplně jiný, bohužel revoluce hodně věcí změnila k horšímu a nevidím z toho v dohledné době východisko.

10. Těm, kdo plánují žít v Egyptě s Egypťanem bych vzkázala hlavně tyhle věci: V Egyptě velice moc záleží na tom, z jaké oblasti a úrovně manžel a jeho rodina pocházejí, kde pracují, jaký přístup mají k náboženství. Pokud chcete žít s cizincem v cizí zemi, na všechno se předem zeptejte a tím myslím opravdu na všechno. I na úplně banální věci, které vám připadají „normální“ – v jiné zemi totiž může být „normální“ něco úplně jiného. Přesně se domluvte, jak si představujete manželské soužití, kdo co bude dělat a co kdo od toho očekává. Nepodstupujte konverzi bez rozmyslu. Neplaťte nic za muže. Vysvětlete partnerovi, že vám nejspíš bude muset celý život pomáhat zvládat denní situace. Připravte se na to, ze náboženství je hluboce vkořeněné a bude ovlivňovat spoustu situací v běžném životě. Počítejte s tím, že jet do Egypta na dovolenou a žít denním životem v Egyptě jsou 2 naprosto rozdílné věci. Počítejte s tím, že za všechno se platí a ne málo (zdravotnictví, školství) a úroveň nedosahuje evropské úrovně.


switzerland-1758854__340

 3. Odpovídá Barbara, Švýcarka žijící v Káhiře

1.Nejdříve jsem žila v Káhiře od roku 2011 do roku 2012, poté se vrátila zpět do Švýcarska, ale v roce 2015 jsem se zase vrátila zpátky do Egypta a pracuji zde jako učitelka němčiny v německé školce. Žiji v oblasti Maadi.

2. Proč jsem se rozhodla pro Egypt, no to je takový malý příběh. Ještě když jsem žila ve Švýcarsku, musela jsem jít na velkou operaci nohy a po operaci nohy jsem se rozhodla, že se začnu učit arabsky, poté jsem se začala stýkat s Araby ve Švýcarsku a díky nim a také díky mému učiteli arabštiny jsem si přála žít v arabské zemi (abych se mohla naučit lépe jazyk a také abych poznala kulturu). Vůbec moje první setkání s Egyptem bylo, když mi bylo 16 a to tak, že jsem viděla fotku Ramsese II. a okamžitě jsem cítila, že ho znám již z minulých životů. Bylo to mé první  déjà-vu v životě. Tohle jsem v sobě nosila celý život ale během mého života jsem taky mívala další déjà-vu s jinými zeměmi. No a poté jsem vlastně Ramsese viděla poprvé „naživo“ až v 57 letech, kdy jsem se rozhodla odjet do Egypta a bylo to jako velké WOOOW!

3. Nemám zde manžela, již 2 roky žiji odděleně od svého švýcarského manžela a brzy bych měla být oficiálně rozvedená. Ale už 1 rok zde mám egyptského partnera. Potkala jsem ho, když jsem zde žila poprvé v rocích 2011/2012 ale ztratila jsem na něj kontakt, poté jsem ho po 2,5 letech potkala znovu a úplnou náhodou! Jak jsem již řekla, teď jsme spolu rok a vypadá to na vážnou známost 🙂

4. Není muslim, ale křesťan stejně jako já, jediný rozdíl je v tom že on je koptský křesťan a já protestant. Takže momentálně zde není nic, co by se mělo na mém náboženství měnit a určitě se nenechám tlačit do něčeho, co sama nechci. Pokud bych měla konvertovat, tak bych to udělala jen kvůli papírům a oficialitám. Já osobně nevidím věci úzkoprse, jsem hodně otevřená, co se náboženství týká (už je mi 61 a mám své životní zkušenosti dívám se na život jako na cestu, kde potkáváte mnoho křižovatek a vybíráte si jestli zabočíte doleva, doprava a nebo budete pokračovat rovně)

5. Po většinu času se cítím bezpečně. Nikdo mě neobtěžuje, mám kolem sebe hodné, milující a ochotné lidi.

aletsch-glacier-1755102__340

6. Jediné omezení cítím v tom, že musím nosit oblečení, které neodhaluje tolik partií, jako nosíme běžně v Evropě. Někdy se snažím najít více veřejná místa (jako třeba bazény ale bohužel se hledá těžko, potože třeba bazény zde vůbec nemají).

7. Nijak zásadně. Nějaké limity zde jsou, ale je jen na vás, jestli je přijmete nebo ne. Pokud je nepřijmete, nikdo vás nenutí zde žít, je to jen vaše vlastní rozhodnutí.

8. Obecně miluji Egypt a pro můj život je zde jednodušší. Mám své soukromí (když ho vyžaduji), pořád zde svítí sluníčko. Většinou jsou zde lidi velice přátelství, nápomocní a mají dobré srdce. Mám zde mnoho dobrých přátel a život zde je o hodně volnější než v Evropě. Co opravdu nemám ráda je nepořádek, který je opravdu všude.

9. Do teď jsem nikdy nelitovala mého rozhodnutí přestěhovat se do Egypta.  Mám zde dobrou práci, našla jsem životní rovnováhu a jsem absolutně svobodná ve svých rozhodnutích.

10. Stejně jako všude na světě i zde může být život velká výzva. Můj názor není moc objektivní, ale je to jen můj osobní pohled na věc –  ostatní mají jiné životní zkušenosti s životem zde než já. Já osobně se snažím brát život pozitivně. Moc nehledím na minulost a vždy raději udělám krok vpřed než zpět. Jsem otevřená vždy dobrým a hezkým věcem a také věřím v dobré lidi. V Egyptě se moje osobnost hodně posunula, „vyrostla“ a já přijímám život ve všech jeho dostupných barvách. Učím se každý den a pro vše hledám vždy řešení.


bulgaria-1489364__340

4. Odpovídá Iliyana, Bulharka žijící v Káhiře

1Žiji v Egyptě 8 let, jsem vdaná a mám 2 děti.

2. Přestěhovala jsem se do Egypta kvůli manželovi.

3. S manželem jsme se potkali trošku atypicky a to online v internetové hře. Takže zde máme trošku jiný průběh, než klasicky „potkali jsme se na dovolené“ :-). Asi 2 měsíce jsme si psali, volali a byli v kontaktu online a poté jsem se rozhodla, že ho pojedu navštívit do Egypta, ale již s dokumenty, které byly hotové pro sňatek. Takže jsme se vzali asi 3 dny potom, co jsme se poprvé viděli naživo. Poté jsem se vrátila zpět do Bulharska pro moji dceru, kterou mám z předchozího vztahu a odstěhovala jsem se do Egypta natrvalo. Jistě se zde nabízí otázka, jestli jsem se nebála –  nebála, protože jsem tenkrát neprojížděla internet s příhodami ostatních žen. Prostě jsem se rozhodla, že pojedu do Egypta, uvidím, jak to tam chodí a potom se rozhodnu. Jediné, co jsem chtěla mít jisté byly zdravotní testy. Upřímně, nikdy mě nelákala arabská kultura a ani mě nikdy nenapadlo, že bych se měla přestěhovat do arabské země. Můj muž mi ale před mým příchodem vše dopodrobna vysvětlil, také mi objasnil jeho finanční a rodinnou situaci a jeho plány do budoucna a vyjasnili jsme si, co očekáváme od manželství. Dopředu mě informoval o zákonech, o mých právech a také o všech plusech a mínusech. Tahle situace je hodně ojedinělá a myslím si, že Egypťanů, jako je on, je hodně málo.

4. Ano, můj muž je muslim a já jsem křesťanka ale nejsme ani jeden pobožní a myslím si, že to je jeden z důvodů, proč je náš vztah zde úspěšný.

5. Ano, cítím se zde bezpečně. Občas mám pochybnosti o zdravotní péči, například, že když zavoláte policii nebo sanitku, tak nebude jejich poskytnutá péče na takové úrovni a tak rychlá jako jsme zvyklí v Evropě.

nature-1348326__340

6. Islám je zde všude kolem nás, od každodenního života až po zákony. Pro mě je omezení jen v oblékání v určitých částech Káhiry a taky v dalších věcech jako líbání se na ulici atd. Ale jinak se nezahaluji, chodím normálně v krátkém rukávu a když jedeme k moři, tak nosím bikiny. Obecně si myslím, že se zde cizinky nemají špatně.

7. Já osobně utlačovaná nejsem a ani se tak necítím. Ale jinak si myslím, že mnoho žen tady utlačovaných je – ale ne všechny samozřejmě. Může se to týkat zahalování (určité rodiny), nutnosti sňatku k sexuálnímu styku a také sexuálního obtěžování – to je zde neskutečné.

8. Na Káhiře mám ráda toho ducha Egypťanů – ale starší generace, ne té nové. Líbí se mi, jak je zde jednoduché žít v chaosu. Nemám ráda občas natvrdlé chování Egypťanů, jejich aroganci a také snobství „vyšší vrsty“. Také mi vadí znečištění a nepořádek všude kolem.

9.  Ne, absolutně nelituji svého rozhodnutí, je to skvělá zkušenost. Viděla jsem i spoustu nádherných památek. Ale přiznávám, že sním i o životě v jiné zemi, líbí se mi více západní styl a na důchod bychom chtěli jít do Evropy.

10. No, co bych vzkázala. Aby žena mohla pochopit život s muslimem, musí znát a pochopit islám. Problém je jeho interpretace a to, jak hluboce někteří věří všemu, co je napsané v Koránu. Myslím si všeobecně, že muslimové nejsou tolerantní.


vietnam-641675__340

 

5. Odpovídá Thuy, Vietnamka žijící v Káhiře

1. Žiji v Káhiře už 4 roky.

2. Nerozhodla jsem se sama pro život v Káhiře. Jela jsem za svým snoubencem a poté jsme se rozhodli, že se v Káhiře i vezmeme. Po naší svatbě začal manžel řešit rodinné problémy a proto jsme pořád zde.

 3. Potkali jsme se na párty jednoho našeho kamaráda v Kalifornii, kde jsme předtím žili.

 4. Ano je to dobrý muslimský muž. Já jsem také konvertovala a bylo to těsně před svatbou, ale můj muž mě absolutně nenutil. Bylo to tak, že ještě když jsme byli v Kalifornii, tak jsem zjistila, že on nemůže jíst vepřové maso – tak jsem také zjistila, že je muslim. Potom jsem se o jeho náboženství začala více zajímat a také jsem o islámu slyšela hodně už z dřívějška. Myslím si, že je to pěkné náboženství a rozhodla jsem se, že budu  také muslimka.

 5. Ano, po březnu 2015 se cítím v Egyptě absolutně bezpečně.

vietnam-1742452__340

 6. No, necítím se jako žena omezovaná Islámem, ale spíše kulturou jako takovou.

 7. Ne, nepřipadám si v mé rodině jako utlačovaná či méněcenná žena, ale vím, že hodně žen se tak cítí. Hlavně kvůli tomu, že třeba svědectví 2 žen je rovno svědectví jednoho muže. A hodně dalších věcí není rovnocenných mezi ženou a mužem.

 8. Mám ráda zimu v Egyptě a také jejich ovoce a zeleninu, které jsou velmi chutné. Také si užívám život jako muslimská žena v Egyptě. Jsou zde přenádherné pláž a krásné barevné rybičky a korály. Kytky a stromy, kterých v Egyptě není mnoho, se mi také moc líbí.  Líbí se mi některé kluby, parky, muzea –  jsou to velice zajímavá místa. Také se mi líbí, že staří Egypťané a Egypťanky jsou hrozně milí, mají otevřenou mysl a následují tradici, což je úžasné. Hrozně miluji vilu svého tchána, která je velice stará, má styl a hodně starého nábytku. Nejvíce ale miluji Egypt pro to, že mi dal mého syna. Kdyby nebylo Egypta, tak bych neměla ani tak úžasné dítě. Co v Egyptě nemám ráda, no….toho je více. Je zde hodně prachu a neustálé uklízení mi zabere hodně času. Většina míst je špinavých a hodně lidí, neví, co to znamená čisté a špinavé. Také mi přijde, že ani nevědí, co je správně a co špatně. Všichni si o sobě myslí, že jsou dobří a vždy mají pravdu. Lidi zde mají rádi lhaní a lžou neustále a ve všem. To je nevýhoda Egypta – nemůžete zde věřit lidem. Taky je úžasné, jak chtějí za všechno peníze – potká vás to na ulici, ale taky na úředních postech. Pokud nemáte dobré známe, tak nic nevyřídíte. Egypt je až moc svobodná země, lidé si zde dělají opravdu, co chtějí.

 9. Ne, nelituji zkušenosti s Egyptem, protože bychom jinak neměli našeho syna. On je vše, co od života chci. On dělá každý můj den a i život v Egyptě šťastným. S ním je mi zde mnohem lépe, než předtím. Ale přiznávám, že bych se chtěla přestěhovat zpět do US hned jak to půjde.

 10. Co bych vzkázala? Asi tohle: buďte opatrné, buďte bystré a chytré, také si dejte pozor na přetvářku.

giza-1756946_960_720

Doufám, že se vám tyhle rozhovory líbily a doufám, že  vás obohatí o další obzory. Nezapomeňte ale na to, že jediné, co by  mělo ovlivňovat náš život a naše rozhodnutí, jsou jen naše osobní zkušenost a hlavně naše pocity.

Pokud by vás zajímala má zkušenost se životem v Egyptě, můžete si stáhnout můj eBook: Z vesničanky šťastnou Egypťankou aneb 10 věcí, které mi DAL a VZAL život v této zemi.

A nezapomeňte se k nám přidat na FB: Barbora Aref, Chytrý online průvodce Egyptem a Barevný Svět Myšlenek.

Maa Salama

Barbora Aref

Jsem "barevná" žena, která žije svůj obyčejný život neobyčejným způsobem. Ukazuji lidem, že svět není černobílý a že multikulturní vztahy jsou normální. Pomáhám a otevírám své srdce těm, kteří se zajímají o jinou kulturu, o život v Egyptě, o vztahy, cestování a potřebují získat cenné informace, které na Wikipedii nenajdou. Otevírám dveře poznání do světa, který se nám zdá být neznámý a vzdálený... Více o mně se můžete dozvědět zde>>
Komentáře