Příběh z veřejné pláže v Egyptě

Dnešní článek je takový malý příběh z veřejné pláže v Egyptě. Z pláže na jihu Egypta v oblasti Marsa Alam, kde lidé žijí pouhým „teď“ a prosté podmínky jejich života jsou pro nás mnohdy až nepředstavitelné…
Vítejte v Marsa Alam City

 Tahle původně malá rybářská vesnička, vyrostla během pár let, kdy se turismu v Egyptě velice dařilo a Marsa Alam se pomalu stávala velice oblíbenou destinací jak pro potápěče tak pro milovníky podmořského světa a klidu.
K rozvoji této destinace napomohlo otevření mezinárodního letiště Marsa Alam International Airport v roce 2003.

V Marsa Alam žijí převážně lidé, kteří pracují v turismu ale také v těžbě nerostných surovin. Velice známé jsou zlaté doly.  Podmínky zde jsou velice prosté. Mnoho staveb je nedokončených a po celosvětové ekonomické krizi v roce 2007 se rozvoj tohoto městečka trošku zpomalil. Rozvoji samotného letoviska nenapomohla ani smutná tragédie pádu ruského letadla v roce 2015.Nicméně i přesto se stalo letovisko Marsa Alam oblíbenou destinací mnoha lidí a obecně i Českého národa…

Pojďme tedy na příběh z jedné veřejné pláže v

Marsa Alam

 
To jsme takhle jeden volný den strávili s Arefem na pláži Marsa Egla.
 
Přijeli jsme na to klidné, panenské místo a byl tam jen potápěčský pár a my. Užívala jsem si ten klid a po dlouhé době den volna v přírodě a na sluníčku.
 
Pak ale postupně přijížděly egyptské rodiny, no, vlastně byly jen dvě ale vzhledem k tomu, že jsem to automaticky přepočítávala na naše evropské poměry, připadalo mi, že jich bylo minimálně deset 😀
 
A tak jsem si tam ležela rozpláclá v bikinách a najednou se mi v hlavě vybavila jedna diskuze na profilu mého Facebookového kolegy Jaroslava Miko, kde paní psala, že vás v Egyptě na veřejné pláži, kam chodí jen zahalené ženy, automaticky ukamenují. Vlastně se mi těch diskuzí vybavilo více i z mého profilu a tak jsem se rozhodla napsat tento článek.
 
Marsa Egla je veřejná pláž v Marsa Alam, kam chodí místní a občas přijíždějí i turisté na šnorchlování, protože je zde příroda lidským faktorem (díky Bohu) zatím téměř netknutá.
 
Jedna rodina, kde byly některé ženy v burkách, některé v burkinách, některé se šátkem, se umístila kousek dále od nás. Všichni si hleděli svého, bavili se, udělali si piknik, někteří se koupali v moři, jiní ne. Nikdo si nikoho nevšímal a nikdo nikoho nekamenoval…
 
Druhá rodina zůstala poblíž u nás a mladá děvčata jsem evidentně hodně zaujala. Nejdříve se fotily v moři a mě měly „nenápadně“ v pozadí a když viděly, že se na ně usmívám, tak za námi přišly.
 
Zeptaly se mě, jak se jmenuji a řekly mi, že jsem moc pěkná a že by se se mnou chtěly vyfotit. Tak jsem se s nimi vyfotila a pak si vzpomněla, že mám vlastně blog a tenhle příběh by se sem celkem hodil.
 
Hodila jsem na sebe ze slušnosti šaty a požádala i jejich maminku (která nemá šátek a je muslimka) zdali by se s námi taky nevyfotila, že píšu blog o životě v Egyptě a ráda bych světu napsala, že nošení šátku, nenošení šátku, burky, a dalších věcí nemění nic na tom, že jsme všichni jen lidé……
 
Maminka se se mnou zapovídala, vysvětlila mi, že ji mrzí, jak někteří interpretují Islám, že to není kruté náboženství a že naopak Islám ženy brání a uctívá. Že nošení šátků a burek nemá nic společného s Bohem a s tím, co má člověk v srdci ale je to čistě a jen kultura a společnost.
 
Sama maminka mi řekla, že své dcery ani ona a ani jejich otec (který tam byl taky a povídal si s Arefem) jejich dcery nikdy nenutili aby nosily šátek, ale byla to jejich volba. Volba pro to, že se v šátku cítí lépe, více bezpečně, protože se narodily do společnosti (na jihu Marsa Alam), kde lidé nemají otevřenou mysl jako třeba v Káhiře.
 
Sama vzpomínala na Káhiru na začátku 80.let, kde ženy (i muslimky) nosily sukně, krátké rukávy, nenosily šátky…

„Je to politika“, „Je to mysl lidí“, „Ale není to Islám“
Říkala..

Bylo to velice zajímavé a milé setkání. Setkání s prostými lidmi, kteří mají srdce na správném místě. Ti lidé mě neukamenovali. Ti lidé mě nesoudili. Ti lidé za mnou přišli se zvědavostí dozvědět se něco více o naší kultuře.

Věřte mi, předsudky existují všude. I Egypťané mají vůči Evropanům předsudky a kor vůči ženám. Pro některé jsme lidé bez hodnot, bez zábran a svědomí. Předsudkům vůči ženám se kolikrát ani nedivím, když sama na vlastní oči vidím, jak to zde v turismu chodí. Jak se zde ženy opíjejí a kolikrát i přesto, že přijedou na dovolenou s manželem a dětmi, tak si začínají románky a dávají se uklizečům a číšníkům na záchodcích a za křovím.

 Nicméně i přes to, že jsem mohla mít předsudky vůči Egypťanům a přes to, že ty Egypťanky a jejich muži mohli mít předsudky vůči mně Evropance….
Jsme je nikdo čistě a jednoduše NEMĚL!

Měli jsme jen otevřená srdce bez předsudků a soudů. Protože každý okamžik, každá zkušenost, každé setkání a TEĎ je čisté a nové.

Každá zkušenost je nová zkušenost – v jiném čase s jinými lidmi, s jiným našim vnitřním světem. Každé nové teď je příležitost vytvořit si nové zkušenosti.

Jo a abych nezapomněla, tak jen pro připomenutí, jak funguje Vesmír. Po našem rozhovoru  s egyptskou rodinkou a focení jsem Arefovi ze srandy připomněla „egyptské obchodování“ s fotkami (vždy když se chci vyfotit s velbloudem nebo někým, tak po mě Egypťané chtějí cca 5 dolarů). Navrhla jsem Arefovi, že jsem  se s nimi měla vyfotit místo peněz za jídlo a pití, protože jsme s sebou nic neměli. No cca za 10 minut na můj vtip přišli zpět, nabídli nám čaj a tuto žlutou pochoutku „termis“.

A pár mých hesel na závěr:

„Měj otevřené srdce a budeš přitahovat otevřená srdce“

„Dávej a bude ti dáváno“

„Přijímej a bude od tebe přijímáno“

 

Maa Salama

Barbora

Pokud vás zajímá více informací, můžete mě sledovat na Facebooku

Barbora Aref – o životě v Egyptě

 

Jsem "barevná" žena, která žije svůj obyčejný život neobyčejným způsobem. Ukazuji lidem, že svět není černobílý a že multikulturní vztahy jsou normální. Pomáhám a otevírám své srdce těm, kteří se zajímají o jinou kulturu, o život v Egyptě, o vztahy, cestování a potřebují získat cenné informace, které na Wikipedii nenajdou. Otevírám dveře poznání do světa, který se nám zdá být neznámý a vzdálený... Více o mně se můžete dozvědět zde>>
Komentáře