Velikonoce v Egyptě a národní den jara Šam al-Násim

Zajímá vás, jak a jestli se vůbec slaví Velikonoce v Egyptě? Téma Velikonoce a Egypt jednoznačně a neodmyslitelně patří k sobě. V Egyptě žije okolo 13 milionů koptských křesťanů, což je více než počet obyvatel v celé České republice. I když se Egypt považuje za čistě Islámskou zemi, není tomu tak. Ano, Islám zde co do počtu převládá, ale koptští křesťané tvoří podstatnou část egyptské populace.

crop-10433-kopt-papez-prof

Něco málo o koptských křesťanech

Základem slova „Kopt“ (arabsky Kupt) je řecké slovo „Aigyptos“ – Egypťan. Koptský křesťan je tedy „egyptský“ křesťan. Původní koptové se považovali za potomky faraonských obyvatel Nilu, proto staroegyptské vlivy najdeme na ikonách i freskách. Koptové věří v sílu půstu a odříkání. Říká se, že poustevnictví zavedli právě Koptové. Prvním poustevníkem byl sv. Antonín, který v mladém věku odešel do pouště, kde byl pokoušen démony a po dosažení konečného vítězství nad lidským zlem zde založil klášter. Jeho následovníci byli nazýváni „Otcové pouště“.

Prvním představitelem a mučedníkem Koptů byl Sv. Marek – jeden ze sedmi apoštolů a čtyř evangelistů, který byl za rozšiřování víry pronásledován a oběšen (kolem r. 65 n.l.). Je považován za zakladatele Koptské církve. Počátky křesťanství v Egyptě jsou datovány cca od r. 380 n.l., kdy byl Egypt pod nadvládou Říma, šířit se začalo z Alexandrie.

Egyptští křesťané byli v roce 451 n.l. odloučeni od ortodoxní říšské církve (Chalcedonský koncil), neboť dle tehdejšího nesprávného výkladu zastávali názor, že Ježíš Kristus měl pouze jednu – božskou přirozenost (tzv. monofyzitismus), nikoliv dvě – božskou i lidskou, což bylo označeno za blud. Ve skutečnosti ale Koptové věří, že Bůh je „dokonalý ve svém božství, a dokonalý ve svém lidství“  a tyto dvě přirozenosti byly spojeny v jedinou přirozenost nazývanou „přirozenost vtěleného Slova“. Koptové tudíž věří ve dvě přirozenosti spojené v jednu, beze změn a zmatků.

Teprve roku 1741 uzavřela část Koptské církve unii s římskou univerzální církví.

Hlavou koptské církve je patriarcha, prvním byl Timotheus II, současným patriarchou je od roku 1971 Shenouda III. Sídlo koptské církve je od 11. století v Káhiře, do té doby byla sídlem patriarchy Alexandrie. Symbolem Koptů je rovnostranný kříž, svatostánkem je kostel, vyzdobený ikonami svatých.

Křesťané mívají od dětství na spodní straně zápěstí nebo na hřbetu dlaně vytetovaný rovnostranný křížek. Křesťanky nechodí zahalené, ale při modlitbách si hlavu kryjí šátkem. Manželství je uzavřeno na celý život, povolení k rozvodu se udílí výjimečně.

2014-635335907588961740-896

Jak slaví křesťané Velikonoce v Egyptě?

 

Koptští křesťané drží 55 dní před Velikonoční nedělí půst. Tento půst znamená, že jsou ze stravy vyřazeny všechny živočišné produkty – maso, vejce, mléčné výrobky, tudíž je to v podstatě veganství.

Oslavy a modlitby se konají celý týden před Velikonoční nedělí. Tomuto týdnu se říká  „Passion week“ nebo „Great and Holy Week“ (angl.) ,  tento týden se zahajuje nedělí, která se jmenue „Palm leaf“ (angl.), poté následují další dny, kterým vždy připadá specifický název.

WR04182014_CROPPED

Hlavní modlitba se koná na Velikonoční neděli, ta je svátečním dnem, kdy se Velikonoce završují. To už křesťané slaví vydatnou večeří, která obsahuje i živočišné složky.  

Ženy i muži mají svou část modlitebny, ale neoddělenou, modlitba probíhá společně.

2011-04-05-egypt-portugal-142-large-web-view

Vše to začalo ve starověkém Egyptě

Svátek jara Šam al-Násim 

Šam en-Nessim – svátek jara, v překladu „vůně západního větru“. Svátek má původ ve faraonském svátku „Opet“, připadá na koptské velikonoční pondělí (týden po katolických Velikonocích).

Egypťané slaví první pondělí po koptských Velikonocích bez ohledu na jejich vyznání, přesvědčení a sociální postavení, národní den jara, který se jmenuje Šam al-Násim.

Tento den odkazuje přímo na staroegyptské rovnodennostní svátky Šemu, což znamená den stvoření. Ten byl podle archeologů slaven již v letech 2700 př. Kr. a jeho každoroční oslavy zahajovali staroegpytští kněží podle pozorování východu Slunce ve vztahu k postavení prvních pyramid. Starým Egypťanům označoval tento rovnodenností svátek počátek Období sklizně (šemu) a teprve po pokřesťanštění Egypta splynul s křesťanským svátkem Velikonoc.

O tom, že novodobá tradice oslav navazuje na tu starověkou, svědčí i fakt, že ani lidové zvyky doprovázející jarní oslavy se za těch bezmála pět tisíc let příliš nezměnily.

Jako v antických dobách, i dnes za úsvitu Egypťané obvykle opouští dvé domovy, aby si uspořádali rodinný piknik na loukách a zahradách a vdechovali  při tom čerstvý jarní vánek. Vždyť také současný název „Šam al-Násim“ doslova znamená „vdechování vánku“ a jeho koptský předobraz, odvozený z jazyka starých Egypťanů, „Tšom Ni Sime“  zase  „zahrady a louky“

download (3)

Součástí pikniku Šam al-Násim bývá zpravidla jídlo z cibule, nasolené ryby a vejce. Solená ryba byla vysoce respektovanou součástí starověké egyptské víry. Ryba Ánet symbolizovalala v Egyptské knize mrtvých nově stvořenou duši. Solené ryby parmice (známé jako fesich) se nabízeli bohům v hornoegyptské Esně (duchovním centru pojmenovaném podle této ryby Ánet) v takové míře, že  i starověké řecké jméno města bylo Latopolis, což bylo označení původních ryb, než byly nasoleny.

I zvyky barvení vajíček lze vypátrat už ve faraonském Egyptě. Jak pravil známý heretický faraon Achnaton:

„Bůh je jeden, stvořil život z neživého a vytvořil mláďata z vajec“

 

Vejce totiž starým Egypťanům symbolizovalo zárodek života, včetně toho posmrtného. Proto i mumie byly označovány jako „vejce“. Starověcí Egypťané vařili v předvečer Šemu vejce, zdobili a barvili je v různých vzorech a pak do nich napsali svá přání.

download (2) download (1)

Vejce s přáníčky uložili do košíků z palmových listů a rozvěsili je po stromech nebo na střechy svých domů v naději, že bohové do svítání odpoví na jejich přání.

Stejně starou tradicí je jíst o tomto svátku cibuli. Podle egyptských legend, jedna z faraonských dcer měla nevyléčitelnou nemoc. Lékaři byli bezradní, dokud jí velekněz nezačal dávat pár kapek cibulové šťávy. Její stav se zlepšil a její nadšený otec jmenoval ten den „Dnem cibule“. Ten den lidé nabízeli cibuli za své mrtvé.

Jako ve starověkém Egyptě, tak i dnes rodiny ( jak muslimské tak i křesťanské) doržují tyto tradice. V předvečer Šam – al Násim barví vařená vejce, připravují fesich a cibuli. Někteří věší cibuli nad prahy dveří, aby zahnali zlé duchy, nebo je ukládají pod polštáře vnoučat, aby v noci povolali ochranného boha Sókara. Před pondělním úsvitem pak vycházejí na louky, zahrady a břehy řeky Nil sledovat východ slunce a berou s sebou jídlo a květiny. Celý den pak tráví ve venkonvním prostoru. [1]

Zdroj:http://www.kaduceus.cz

Egypt je země, kde to všechno začalo. Egypt je centrum různých kultur a vyznání. Egypt je místo, kde jsou všichni doma a lidé se zde vzájemně respektují a tolerují. Egypt je Matka nás všech 🙂

Veselé Velikonce a Šam al-Násim všem

Maa Salam

Barbora Aref

Jsem "barevná" žena, která žije svůj obyčejný život neobyčejným způsobem. Ukazuji lidem, že svět není černobílý a že multikulturní vztahy jsou normální. Pomáhám a otevírám své srdce těm, kteří se zajímají o jinou kulturu, o život v Egyptě, o vztahy, cestování a potřebují získat cenné informace, které na Wikipedii nenajdou. Otevírám dveře poznání do světa, který se nám zdá být neznámý a vzdálený... Více o mně se můžete dozvědět zde>>
Komentáře